Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Mahārahanīti

Paṇḍitakathā

1.

Mahāraharahaṃ sakya,

Muniṃ nīvaraṇā taṇhā;

Muttaṃ muttaṃ sudassanaṃ,

Vande bodhivaraṃ varaṃ.

2.

Muninā munināgena,

Duṭṭhapabbajjitā jitā;

Yathā yathāasaddhamma-

Puraṇā puraṇādayo.

3.

Tathā tathāgatovādā,

Nugate lokanītiyaṃ;

Katayogena vidūnā,

Jeyyovānattha kārino.

4.

Nitīdha jantunaṃ sāro,

Mittācariyāca pītarā;

Nītimā subuddhi byatto,

Sutavā atthadassimā.

5.

Kaviheraññakā katvā,

Suttattaṃ satthakañcanaṃ;

Gajjapajjādyālaṅkāraṃ,

Karontīdha manorammaṃ.

6.

Vutyaṃ visadañāṇassa,

Ñāto atthotarassa na;

Surappabhāya ādāso,

Chāyaṃ disse na mākare.

7.

Mahātejopi tejoyaṃ,

Mattikaṃ namudukaṃkaro;

Āpo āpeti mudukaṃ,

Sādhuvācāca kakkhaḷaṃ.

8.

Mudunāva ripuṃ jeti,

Mudunā jeti dāruṇaṃ;

Nosiddhaṃ mudunā kiñci,

Yatvato mudunā jaye.

9.

Candanaṃ sītalaṃ loke,

Tato candaṃva sītalaṃ;

Candanacandasītamhā,

Vākyaṃ sādhusubhāsitaṃ.

10.

Pattakalloditaṃ appaṃ,

Vākyaṃ subhāsitaṃ bhave;

Khudditassa kadannaṃpi,

Suttaṃ sāduraso siyā.

11.

Satthakāpi bahūvācā,

Nādarā bahubhāṇino;

Sopakāramudāsīnaṃ,

Nanudiṭṭhaṃ nadījalaṃ.

12.

Saṃsāravisarukkhassa ,

Dvayamevāmataṃphalaṃ;

Subhāsitassasārādo,

Sādhūhirasamāgamo.

13.

Pāsāṇachattaṃ garukaṃ,

Tato devānacikkhanā;

Tato vuḍḍhānamovādo,

Tato buddhassa sāsanaṃ;

14.

Tulaṃ sallahukaṃ loke,

Tato capalajātiko;

Tatonovādiko tato,

Yati dhammepamādako.

15.

Aha gacchati hāyantī,

Sattānamidha jīvitaṃ;

Tasmāhi māpamattatvaṃ,

Gacchantu jinasāsane.

16.

Paṇḍitassa pasaṃsāya,

Daṇḍobālena dīyate;

Paṇḍito paṇḍiteneva,

Vaṇṇitova suvaṇṇito.

17.

Satesu jāyate sūro,

Sahassesuca paṇḍito;

Vuttā satasahassesu,

Dātā bhavativā navā.

18.

Bhūpattaṃca paṇḍitattañca,

Nevatulyaṃ kadācipi;

Sadesepūjito rājā,

Buddho sabbatthapūjito.

19.

Kvātibhāro samatthānaṃ,

Kiṃdūro byavahārinaṃ;

Kovideso savijjānaṃ,

Koparo piyavādinaṃ.

20.

Nanu te yevasantā no,

Sāgarā nakulācalā;

Appampi mariyādaṃ ye,

Saṃvaṭṭevi jahantino.

21.

Palayetītamariyādā ,

Bhavantikira sāgarā;

Mariyādātikaṃ sādhu,

Naicchanti palayepi.

22.

Sataṃ dīghāyukaṃ sabba,

Sattānaṃ sukhakāraṇaṃ;

Asataṃpana sabbesaṃ,

Dukkhahetu nasaṃsayo.

23.

Pāmokkhe sujane sante,

Sabbepi sujanā janā;

Jātekasmiṃsāragandhe,

Sabbe gandhamayā dumā.

24.

Attanā yadi ekena,

Vinatena mahājanā;

Vinayaṃ yanti sabbepi,

Ko taṃ nāseyya paṇḍito.

25.

Sarīrassa guṇānañca,

Dūramaccanta mantaraṃ;

Sarīraṃ khaṇaviddhaṃsi,

Kappantiṭṭhāyino guṇā.

26.

Yadi niccamaniccena,

Nimalaṃ malavāhinā;

Yo so kāyena labhetha,

Kiṃnaladdhaṃ bhave nukiṃ.

27.

Dhammatthakāmamokkhānaṃ,

Pāṇaṃ saṃsiddhikāraṇaṃ;

Tannighātā kinnahataṃ,

Rakkhanā kinnarakkhitaṃ.

28.

Attā bandhu manussassa,

Ripu attāva jantunaṃ;

Attāva niyato ñāti,

Attāva niyato ripu.

29.

Attanoparicāgena,

Yaṃsitamanurakkhanaṃ;

Karonti sajjanāyeva,

Na taṃ nītimatā mataṃ.

30.

Tiṇāni bhūmirudakaṃ,

Catutthī vākyasuṭṭhutā;

Etāni hi sataṃgehe,

Nochindante kadācipi.



我来为您翻译这段巴利文：
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
大王之道
智者品
1
敬礼伟大的释迦牟尼，
已断烦恼与五盖障，
解脱清净善见者，
最胜菩提之圣尊。
2
如同牟尼圣者，
降伏邪恶出家众；
犹如正法对治，
净化往昔诸恶行。
3
如是如来教导，
世间准则所未及；
智者以修习力，
当胜损害作恶者。
4
此世生灵之精华，
善友师长与父母；
具足智慧与明辨，
多闻洞见真理者。
5
诗人与金匠们，
巧制金饰与经文；
以散韵诗为装饰，
创造悦意之作品。
6
对于清净智者言，
他人难解其深义；
如同明镜之光芒，
不显影像于泥中。
7
纵有大威力火焰，
不能使泥变柔软；
唯有流水能软化，
善言能化坚硬心。
8
以柔和降服敌人，
以柔和胜残暴者；
柔和无所不能成，
是故应以柔和胜。
9
世间檀香最清凉，
其次明月亦清凉；
较诸檀月之清凉，
善言妙语更清凉。
10
适时所说虽简短，
亦成善妙之言语；
饥者虽食粗劣食，
亦觉其味甘如蜜。
11
纵有众多巧言者，
多言无益不受重；
江河之水虽浩瀚，
无益之水不受重。
12
轮回毒树之果实，
唯有二种堪称美；
一是善语之精华，
二是善人之交往。
13
石制伞盖甚沉重，
诸天谴责更沉重；
长者教诫更重要，
佛陀教法最重要。
14
世间轻浮若天平，
轻浮之人更无定；
不受教诫更轻率，
懈怠修法最轻率。
15
时日流逝不停息，
众生寿命渐损减；
是故不应生放逸，
当勤修习佛陀教。
16
智者赞叹智者时，
愚者却施以棍棒；
唯有智者赞智者，
方为真实之褒扬。
17
百人之中生勇士，
千人之中出智者；
十万人中难得见，
慷慨布施之善人。
18
国王身份与智慧，
二者永远不相等；
国王仅受本国敬，
佛陀普受世间崇。
19
于能力者何为重？
于商贾者何为远？
于智者何为异邦？
于善语者何为敌？
20
诚然唯有圣者与，
大海高山不动摇；
即便世界将毁灭，
永不违背其准则。
21
大海虽会超界限，
终将回归其本位；
善人即便世界毁，
不愿违背其准则。
22
善人长寿实为是，
众生安乐之因缘；
恶人存在无疑是，
众生痛苦之根源。
23
若有善人为上首，
众人皆成善良人；
如同一株栴檀树，
能使林木皆芳香。
24
若能以一调伏者，
教化众多之群众；
皆能获得调伏时，
智者岂能摧毁之。
25
身体与善德性质，
二者差异极悬殊；
身体朝夕即坏灭，
功德直至劫末存。
26
若以无常污秽身，
欲求恒常清净果；
此身所得诸果报，
有何不得之可言。
27
法义欲乐与解脱，
生命乃是成就因；
若毁生命何不毁？
护生何物不能护？
28
自我是人之亲友，
自我亦是人之敌；
自我确是最近亲，
自我也是最大敌。
29
舍己护他之行为，
虽为善人所赞叹；
然而具慧明理者，
不以此为究竟道。
30
草木大地与清水，
第四善语之美好；
此四物品于善家，
永远不会有匮乏。

31.

Ambuṃ pivantino najjo,

Rukkho khādatino phalaṃ;

Megho kvacipi no sassaṃ,

Paratthāya sataṃdhanaṃ.

32.

Sataṃ pharusavācāhi,

Nayāti vikatiṃ mano;

Tiṇukkāhi nasakkāva,

Tāpetuṃ sāgare jalaṃ.

33.

Sampatyaṃ mahattaṃceto,

Bhavatyuppalakomalaṃ;

Vippatyañca mahāsele,

Silāsaṅghādakakkaso.

34.

Atthaṃ mahantamāpajja,

Vijjaṃ sampattimevaca;

Careyyāmānathaddhoyo,

Paṇḍito so pavuccati.

35.

Nālabbhamabhipatthenti ,

Naṭṭhampi nacasocare;

Vippatyañca namuyhanti,

Yenarā teva paṇḍito.

36.

Gaṇṭhiṭṭhāne ekapade,

Nātimaññeyya paṇḍito;

Kiṃ akko veḷupabbhāro,

Timahādīpabhānudo.

37.

Guṇadosesumekena,

Natthi koci vivajjito;

Sukhumālassa padumassa,

Naḷā bhavati kakkasā.

38.

Sumahantāni satthāni,

Dhārayanto bahussutā;

Chettāro saṃsayānantu,

Kilante lobhamohatā.

39.

Dosampi saguṇe disvā,

Guṇavādī vadantino;

Na loko vijjamānampi,

Cande passati lañchanaṃ.

40.

Nipuṇe sutameseyya,

Vicinitvā sutatthiko;

Bhattaṃ hukkhaliyaṃ pakkaṃ,

Bhājanaṃpi tathā bhave.

41.

Guṇā kubbanti dūtattaṃ,

Dūrepi vasataṃ sataṃ;

Ketake gandha ghāsāya,

Gacchanti bhamarā sayaṃ.

42.

Paṇḍito sutasampanno,

Yatthaatthīti cesuto;

Mahussāhena taṃṭhānaṃ,

Gantabbaṃ sutaresinā.

43.

Sabbasutaṃ madhīyetha,

Hīnamukkaṭṭha majjhimaṃ;

Sabbassaatthaṃ jāneyya,

Naca sabbaṃ payojaye;

Hoti tādisakokālo,

Yattha atthāvahaṃ sutaṃ.

44.

Ṭhito cirattanaṃ nīre,

Sakkharo nantaraṃsuto;

Dabbho nīrantike jāto,

Sabbakālantaraṃsuto.

45.

Vasuṃ gaṇhanti dūraṭṭhā,

Pabbate ratanocite;

Na milakkhā samīpaṭṭhā,

Evaṃ bālā bahussute.

46.

Hiraññena migānaṃva,

Susīlaṃpi asīlino;

Adhammikassa dhammena,

Bālānaṃpi sutena kiṃ.

47.

Sutena hadayaṭṭhena,

Khalo nevasusīlavā;

Madhunā koṭaraṭṭhena,

Nimbo kiṃ madhurāyate.

48.

Sakiṃpi viññu dhīrena,

Karoti sahasaṅgamaṃ;

Attatthañca paratthañca,

Nibbānantaṃ sukhaṃ labhe.

49.

Haṃso majjhe nakākānaṃ,

Sīho gunnaṃ nasobhati;

Gadrabhānaṃ turaṅgono,

Bālānañca napaṇḍito.

50.

Ākiṇṇopi asabbhīva,

Asaṃsaṭṭhova bhaddako;

Bahunā sannajātena,

Gacche nummattakenidha.

51.

Nadītire khatekūpe,

Araṇītālavaṇṭake;

Navade āpādi natthīti,

Mukheca vacanaṃ tathā.

52.

Sutasanniccayā dhīrā,

Tuṇhibhūtā apucchitā;

Puṇṇā subhāsitenāpi,

Ghaṇḍādyaghaṭitāyathā.

53.

Apuṭṭho paṇḍito bherī,

Pajjunno hoti pucchito;

Bālo puṭṭho apuṭṭhoca,

Bahuṃ vikattate sadā.

54.

Sampannaguṇā laṅkāro,

Sabbasatta hitāvaho;

Nacareyya parattatthaṃ,

Kuto so paṇḍito bhave.

55.

Saparatthaṃ care dhīro,

Asakkonto sakaṃ care;

Tathāpica asakkonto,

Pāpāttānaṃ viyojaye.

56.

Bālecummattake bhūpe,

Gurumātāpitūsvapi;

Nadosaṃ kariyā pañño,

Saṅgheca jeṭṭhabhātari.

57.

Atthanāsaṃ manotāpaṃ,

Ghareduccaritānica;

Vañcanaṃ avamānañca,

Matimā napakāsaye.

58.

Paradānaṃ janettīva,

Leṭṭuva paradabbakaṃ;

Attāva sabbabhūtāni,

Yo passati so passati.

59.

Parūpavāde padhiro,

Paravajjesvalocano;

Paṅgulo aññanārīsu,

Dussakappesvacetano.

60.

Sabbaṃ suṇāti sotena,

Sabbaṃ passati cakkhunā;

Nacadiṭṭhaṃ sutaṃ dhīro,

Sabbaṃ uccitumarahati.



我来为您翻译这段巴利文：
31
江河供人饮其水，
树木施人享其果；
云雨普降养群生，
智者财富利他人。
32
恶语难扰圣者心，
如同草炬难使沸；
大海浩瀚之水体，
永远平静不动摇。
33
顺境中人心柔软，
犹如莲花般娇嫩；
逆境中人心坚硬，
恰似巨石般顽固。
34
获得伟大之成就，
或得智慧与财富；
不生傲慢而行事，
此人方称为智者。
35
不求无法获得事，
不忧已失去之物；
逆境之中不迷惑，
如是之人是智者。
36
于难解处一字句，
智者不应生轻慢；
何况光明遍三洲，
阳光亦需借空行。
37
论及功过得失时，
无人能完全免除；
即使柔美之莲花，
茎干亦复觉粗糙。
38
多闻之人虽持有，
广大精深之典籍；
若为贪痴所困扰，
难断疑惑之藤蔓。
39
见人过失中有德，
善语赞叹其功德；
世人虽见月光明，
不见其中之斑点。
40
求学之人应细心，
择取精妙之教法；
如同煮饭用良锅，
方能蒸煮出佳肴。
41
功德能为使者任，
远方善人亦相连；
如蜂闻香自飞往，
寻觅芳香之花蕊。
42
若闻某处有智者，
多闻博学之贤良；
求学之人应竭力，
前往其处求教诲。
43
应当广学诸典籍，
上中下等悉通达；
了知一切之义理，
但非处处皆运用；
必有适当之时机，
所学方能显其用。
44
石头长久浸于水，
内里终究不潮湿；
芦苇生长水边际，
内外处处皆湿润。
45
远处宝山藏珍宝，
人们不辞远道取；
近处野人虽可及，
智者不与为伍焉。
46
如以黄金诱野兽，
无戒之人有戒何？
不法之人有法何？
愚者多闻复何益？
47
内心空虚徒闻法，
恶人终难成持戒；
树洞虽盛满蜂蜜，
苦楝终不变甘甜。
48
智者若与贤者交，
一次即得千次益；
既利自己又利他，
终得涅槃之安乐。
49
天鹅不配群乌集，
狮子不与牛同群；
骏马不与驴为伍，
智者不与愚人居。
50
虽处恶人之丛中，
善人不与共往来；
宁可独处守其德，
不与愚人同流俗。
51
河岸挖井必有水，
椰扇芭蕉定生叶；
切勿轻言无办法，
此言不应出口也。
52
智者积聚多闻法，
未问不轻易开口；
如钵盛满善言语，
未击不发出声音。
53
智者不问自不语，
询问则如雷霆响；
愚者不问自多言，
有问更增其夸语。
54
若人虽具诸功德，
能利一切众生者；
若不为他人谋利，
何以称之为智者？
55
智者应为双方利，
不能则为己谋利；
若己利亦不能为，
应当远离诸恶事。
56
对于愚人与狂者，
国王师长与父母；
智者不应生嗔怒，
僧团长兄亦如是。
57
智者不应显露出，
损失忧恼与恶行；
欺诈轻慢等行为，
皆当隐藏不外扬。
58
视他妻如己母亲，
视他财如路砖石；
视众生如己同体，
如是观察最正确。
59
对他人诽谤似聋，
对他过失若盲目；
对他女人似跛足，
对他衣物似无知。
60
耳闻一切声音事，
眼见一切色相物；
智者不应尽吐露，
所见所闻诸事物。

61.

Cakkhumassa yathāandho,

Sotavā padhiroyathā;

Paññāvāssa yathāmūgo,

Balavā dubbaloriva;

Atha atthesamuppanne,

Sayetha matasāyitaṃ.

62.

Pāpamitte vivajjetvā,

Bhajeyyu ttamapuggalaṃ;

Ovādecassa tiṭṭheyya,

Patthento acalaṃsukhaṃ.

63.

Sususā sutavaḍḍhanaṃ,

Sutaṃ paññāyavaḍḍhanaṃ;

Paññāya atthaṃ jānāti,

Ñāto attho sukhāvaho.

64.

Pāmojja karaṇaṃ ṭhānaṃ,

Pasaṃsāvahanaṃsukhaṃ;

Phalānisaṃso bhāveti,

Vahanto porissaṃdhuraṃ.

65.

Atisītaṃ atiuṇhaṃ,

Atisāya midaṃahu;

Iti visaṭṭha kammante,

Khaṇā accanti māṇave.

66.

Yoca sītañca uṇhañca,

Tiṇātiyo namaññati;

Karaṃ purisa kiccāni,

So sukhā navihāyati.

67.

Yasalābhaṃ jigīsantaṃ,

Naraṃ vajjenti dūrato;

Apatthetvāna te tasmā,

Taṃmaggaṃ maggaye budho.

68.

Desamosajja gacchanti,

Sīhā sappurisā gajā;

Tattheva nidhanaṃ yanti,

Kākā kāpurisā migā.

69.

Yasmiṃdese nasammāro,

Napiti nacabandhavā;

Nacavijjāgamo koci,

Natattha vasatī vasse.

70.

Dhanavā gaṇako rājā,

Nadī vejjā imejanā;

Yattha pañca navijjante,

Na tatthavasatī vase.

71.

Asanaṃ bhayamantānaṃ,

Maccānaṃ maraṇaṃ bhayaṃ;

Uttamānantusabbesaṃ,

Avamānaṃ paraṃ bhayaṃ.

72.

Amānanā yattha siyā,

Santānaṃ avamānanā;

Hīnasamānanāvāpi,

Na tatthavasati vase.

73.

Yatthālasoca dakkhoca,

Sūro bhīruca pūjito;

Na santā tattha vassanti,

Avisesakarena ko.

74.

Dukkho nivāso sambādhe,

Ṭhāne asucisaṅkaṭe;

Tato rimhipiyānante,

Tatoca akataññunaṃ.

75.

Siṅgīnaṃ pañcahatthena,

Satena vājinaṃ caje;

Hatthīnantu sahassena,

Desacāgena dujjane.

76.

Caje ekaṃ kulassatthaṃ,

Gāmassatthaṃ kulaṃ caje;

Gāmaṃ janapadassatthaṃ;

Attatthaṃ pathavī caje.

77.

Calatyekenapādena,

Tiṭṭhatyekena paṇḍito;

Asamikhyaparaṃṭhānaṃ,

Pubbamāyanaṃnacaje.

78.

Ṭhānabhaṭṭhā nasobhanti,

Dantākesāna khānarā;

Matimā itiviññāya,

Saṭhānaṃ nacaje lahuṃ.

79.

Caje dhanaṃ aṅgavarassahetu,

Aṅgaṃ caje jivitaṃ rakkhamāno;

Aṅgaṃ dhanaṃ jivitañcāpi sabbaṃ,

Caje naro dhamma manussaranto.

80.

Sotaṃ suteneva na kuṇḍalena,

Dānena pāṇī natu kaṅkaṇena;

Ābhāti kāyo purisuttamassa,

Paropakārena na candanena.

Sambhedakathā

81.

Sattha kappavicārena,

Kālo gacchati dhīmataṃ;

Byasanena asādhūnaṃ,

Niddāya kalahenavā.

82.

Sokaṭhānasahassāni,

Bhayaṭhānasatānica;

Divasedivase muḷhaṃ,

Āvīsanti napaṇḍitaṃ.

83.

Atidīgho mahāmuḷho,

Majjhimoca vicakkhaṇo;

Vāsudevaṃ purakkhitvā,

Sabbevāmanakā saṭṭhā.

84.

Na loke sobhate muḷho,

Kevalattapasaṃsako;

Api sampihite kūpe,

Katavijjo pakāsate.

85.

Madantadamanaṃ satthaṃ,

Khalānaṃ kurute madaṃ;

Cakkhusaṅkhārakaṃ tejaṃ,

Uluṅkāna mivandhakaṃ.

86.

Atyappamapi sādhūnaṃ,

Silālekheva tiṭṭhate;

Jalelekheva nīcānaṃ,

Yaṃ kataṃ taṃpi nassati.

87.

Dabbamappaṃpi sādhūnaṃ,

Jalaṃ kūpeva nissayo;

Bahuttaṃpi asādhūnaṃ,

Naca vāriva aṇṇave.

88.

Duṭṭhacitto panāhissa,

Kodho pāsāṇalikkhito;

Kujjhitabbe sujanassa,

Jalelekhā ciraṭṭhito.

89.

Bālassa jīvitaṃ pāpaṃ,

Mitarassi taraṃ bhave;

Janakāyassa rājāva,

Rājadhammova rājunaṃ.



我来为您翻译这段巴利文：
61
有眼如同盲人般，
有耳似若聋者样；
有智若如哑人般，
有力如同弱者状；
当机缘时节至时，
应当装作已死般。
62
应当远离恶朋友，
亲近最胜之人等；
安住于其教诫中，
追求不动之安乐。
63
乐于听闻增多闻，
多闻增长智慧力；
智慧能知诸义理，
知义能得安乐果。
64
欢喜之处生功德，
赞叹能带来安乐；
承担人间诸责任，
必将获得诸果报。
65
或说天气太寒冷，
或说天气太炎热；
因循苟且度时日，
良机转瞬即逝去。
66
不以寒暑为借口，
不以疲倦为托词；
勤勉完成应做事，
此人不失安乐果。
67
追求名声与利养，
远离真实之道途；
是故智者应远离，
寻求正道而前进。
68
狮子贤者与象王，
离开故土向前行；
乌鸦恶人与野兽，
原地死亡归尘土。
69
若在某处无市场，
无理发师亲眷属；
也无求学之机缘，
不应居住于此处。
70
富人会计与国王，
河流医生此五者；
若此五者皆不具，
不应居住于此处。
71
饮食缺乏令人惧，
死亡恐怖众生心；
但对最胜之智者，
轻蔑方为最大惧。
72
若处圣者不受敬，
或遭轻贱与侮辱；
或与卑劣同等视，
不应居住于此处。
73
若处懒惰与精进，
勇者怯者同受敬；
圣者不住如是处，
无人分别善恶故。
74
拥挤不洁之住处，
实为痛苦之所在；
远离亲爱之人等，
或与忘恩之人居。
75
以五手臂换金角，
以百换取骏马良；
以千换取大象王，
舍弃恶地离凶徒。
76
舍一人护一族，
舍一族护一村；
舍一村护一邦，
为己利舍天下。
77
智者一足动一足，
立足未稳不轻举；
未察明了他处情，
不应轻弃原住地。
78
离位之物不庄严，
如齿发甲离其处；
智者了知此道理，
不轻易弃原位置。
79
为护肢体舍财物，
为护生命舍肢体；
为护正法当舍弃，
财物肢体与生命。
80
耳饰不如多闻美，
手镯不如布施妙；
最胜丈夫身光耀，
利他功德非栴檀。
离间品
81
智者以研习经典，
消磨时日勤修学；
恶人以灾祸忧患，
昏睡斗争度光阴。
82
千种忧愁之根源，
百种恐怖之因缘；
日日困扰愚痴人，
却不能恼智慧者。
83
太高者多生愚痴，
中等者具足智慧；
以神圣为引导者，
皆生为人无分别。
84
世间愚者不庄严，
唯知赞叹己功德；
即使深藏于井中，
智者光明自显现。
85
调伏傲慢之教法，
反使恶人增骄慢；
如同光明助眼目，
反使猫头鹰目盲。
86
善人即使小功德，
如刻石上永久存；
卑劣之人所作为，
如水上字即消失。
87
善人即使小财物，
如井之水济众生；
恶人纵有大财富，
如海之水难饮用。
88
恶人怒气如石刻，
永久难以消除去；
善人忿怒如水痕，
瞬间即可消失尽。
89
愚人生命多造恶，
短暂如同借贷物；
如王护卫众民众，
正法护持诸君王。

90.

Sappādānaṃ balī sīho,

Puḷāvako tato kippīlikā,

Narā tato balī rājā,

Sabbesa mantako balī.

91.

Bhūpoṇṇava ggi thī sippi,

Abhijjhālucapuggalo;

Etesaṃpi mahicchānaṃ,

Mahicchitā aniccatā.

92.

Niddāluko asantuṭṭho,

Akataññūca bhīruko;

Sakkuṇantina sācāraṃ,

Sikkhituṃ te kadācipi.

93.

Niddālu kāmarāmoca,

Sukhito bhogavālaso;

Nicchanto kammarāmo ca,

Sattete satthavajjitā.

94.

Samiddho dhanadhaññena,

Kaṭṭho dakatiṇaggihi;

Sabbato duggatenaṭṭho,

Tasmā nadukkataṃ kare.

95.

Puññapāpaphalaṃ yo ce,

Nasaddhahati saccato;

So ve khippaṃva attānaṃ,

Ādāsatalamānaye.

96.

Samparāyikamatthaṃ yo,

Nasaddhahati cepiso;

Āvāse sagga gāmīnaṃ,

Mākkabhe kiṃnapassati.

97.

Mahantaṃ vaṭṭarukkhādiṃ,

Khuddabījaṃ bahūphalaṃ;

Sakkhikatvā udikkheyya,

Puññapāpakaro naro.

98.

Yassa sallahukaṃ hoti,

Gurusakkāramānanaṃ;

Tassa sallahukāyeva,

Vijjāsampattisampadā.

99.

Upajjhācariyānañca,

Mātāpitūnamevaca;

Sakkaccaṃ yonupaṭṭhāti,

Suto tassapitādiso.

100.

Dese dese kulānīca,

Desedese ca bandhavo;

Tādisaṃ sahajā yattha,

Desaṃ passāminevatu.

101.

Puttaṃvā bhātaraṃ duṭṭhaṃ,

Anusāseyya nojahe;

Kiṃnu chejjaṃ karaṃpādaṃ,

Littaṃ asucinā siyā;

102.

Bahuputte pitāeko,

Avassaṃ poseti sadā;

Bahuputtā nasakkonti,

Posetuṃ pitarekakaṃ.

103.

Atijātamanujātaṃ ,

Puttamicchanti paṇḍitā;

Avajātaṃ naicchanti,

Yohoti kulagandhano.

104.

Pañcaṭhānāni sampassaṃ,

Puttamicchanti paṇḍitā;

Jātovā no bharissati,

Kiccaṃvā no karissati.

105.

Kulavaṃso ciraṃ tiṭṭhe,

Dāyajjaṃ paṭipaccati;

Athavāpana petānaṃ,

Dakkhiṇaṃnupadassati.

106.

Antojāto dhanakkīto,

Dāsabyopagato sayaṃ;

Dāsākaramarānīto,

Ccevante catudhā siyuṃ.

107.

Dāsā pañceva corayya-

Sakhañātyattasadisā;

Tathā viññūhi viññeyyā,

Mittādārāca bandhavā.

108.

Tayova paṇḍitā satthe,

Ahamevātivādīca,

Ahamapiti vādīca,

Nāhantica imetayo.

109.

Vinā satthaṃ nagaccheyya,

Sūro saṅkāmabhūmiyaṃ;

Paṇḍitaddhagū vāṇijjo,

Videsagamano tathā.

110.

Sammā upaparikkhitvā,

Akkharesu padesuca;

Coraghāto siyā sisso,

Guru coraṭṭakārako.

111.

Sādhuttaṃ sujanasamāgamā khalānaṃ,

Sādhūnaṃ nakhalasamāgamā khalattaṃ;

Āmodaṃkusumabhavaṃdadhātibhūmi,

Bhūgandhaṃ naca kusumāni dhārayanti.

112.

Saṭṭhena mittaṃ kalusena dhammaṃ,

Paropatāpena samiddhibhāvaṃ;

Sukhena vijjaṃ pharusena nāriṃ,

Icchanti ye te navapaṇḍitāva.

Mittakathā

113.

Katvāna kusalaṃkammaṃ,

Katvācā kusalaṃ pure;

Sukhitadukkhitā honti,

So bālo yo napassati.

114.

Sayaṃkatena pāpena,

Aniṭṭhaṃ labhate phalaṃ;

Te me so me janentīti,

Punāguṃ kurute jaḷo.

115.

Kālakhepena hāpeti,

Dānasīlādikaṃ jaḷo;

Athirampi thiraṃ maññe,

Attānaṃ sassatīsamaṃ.

116.

Bālova pāpakaṃ katvā,

Nataṃchaṭṭetumussahe;

Kiṃ byagghatādi gacchanto,

Padaṃ makkhetumussahe.

117.

Paranassanato naṭṭho,

Pureva paranāsako;

Sīghaṃvā dassanaṃ yāti,

Tiṇaṃ pāsādajjhāpakaṃ.

118.

Bhojanā methunā niddā,

Gave poseca vijjati;

Vijjā viseso posassa,

Tatohīno gosamo bhave.



我来为您翻译这段巴利文：
90
狮子力胜诸蛇类，
蛆虫次胜蚂蚁群；
人类力胜诸众生，
死神力胜一切物。
91
国王海洋火女贝，
以及贪婪诸众生；
如是具大贪欲者，
无常性是其本质。
92
贪睡不知足知恩，
怯懦胆小诸众生；
此等永远不能学，
善良品行与威仪。
93
贪睡耽乐与安逸，
富裕懒惰无意愿，
不喜工作诸人等，
七者远离圣教法。
94
富裕财物与谷物，
柴草水火皆齐备；
若无一物遭灭亡，
是故不应作恶事。
95
若人不信善恶果，
必有其报真实性；
应当速观己面容，
如同明镜照自身。
96
若人不信后世果，
应观天界诸圣境；
往生天界诸贤圣，
住处光明何不见。
97
巨大榕树诸果实，
由小种子结硕果；
世人应当以此为，
善恶因果之明证。
98
若人轻视与轻慢，
尊敬恭敬之礼仪；
其人智慧与成就，
轻浅如同其轻慢。
99
恭敬侍奉诸师长，
父母双亲恩养者；
其子必定如父贤，
是故当勤尽孝道。
100
处处皆有诸亲族，
处处皆有诸眷属；
唯有生处之亲人，
此处难得复相见。
101
儿子兄弟虽为恶，
应当教导莫舍弃；
若手足染不净物，
岂可因此而断除。
102
一位父亲能扶养，
众多子女得成长；
众多子女却不能，
扶养一位老父亲。
103
智者希望子超越，
或与己等而不劣；
不愿生育劣于己，
败坏家族之子孙。
104
智者观察五种事，
希望生育善子女：
长大能否善奉养，
能否承担家业事。
105
家族血脉得延续，
遗产财物得继承；
或为亡者作功德，
布施回向诸善业。
106
生于家中为奴仆，
以钱买得为奴隶；
自愿投靠为奴婢，
战争掳获为俘虏；
如是奴仆分四种。
107
奴仆有五种情况：
盗贼朋友亲戚等，
自愿相似诸众生；
智者应当如是知，
亲友妻子与眷属。
108
智者于教法之中，
有三种不同态度：
或言我是最胜者，
或言我亦有所成，
或言我非有所成。
109
勇士不应无兵器，
轻入战场冒险地；
智者商人亦不应，
无伴独往远方行。
110
应当详细观察明，
文字语法与地域；
若有错误如盗贼，
弟子罪过归师长。
111
善人因近善人故得善性，
善人因近恶人不成恶；
大地因花生出妙香气，
花朵不因大地失芳香。
112
以欺诈交友正法以污染，
以损他求利以苦得安乐；
以粗暴得妻以轻易得智，
如是希求者非是真智者。
友谊品
113
今生造作善业者，
前世造作善业者；
安乐痛苦皆由此，
愚者不见此因果。
114
由己所造诸恶业，
必得不如意果报；
愚者犹说他人害，
复造新业增罪过。
115
愚人虚度光阴时，
损减布施与持戒；
执著坚固为常住，
如同永恒不变易。
116
愚人造作诸恶业，
不能消除其罪过；
如虎行走留脚印，
岂能抹去其足迹。
117
欲害他人者先亡，
害人之前自遭殃；
如同纵火烧高楼，
火焰速燃及己身。
118
饮食淫欲与睡眠，
牛群亦有此三事；
人以智慧为殊胜，
无慧之人同畜生。

119.

Muḷhasisso padesena,

Kunārībharaṇenaca;

Khalasatthūhisaṃyogā,

Paṇḍitopyavasīdati.

120.

Dvecimekaṇṭakā tikkhā,

Sarīrasobhitā kāme;

Nidhano yoca kāmeti,

Yocakuppatyanissāro.

121.

Nidhanocāpi kāmeti,

Dubbalo kalahaṃpiyo;

Mandasattho vivādatthi,

Tividhaṃ muḷhalakkhaṇaṃ.

122.

Appasuto sute appe,

Bahuṃmaññati mānavo;

Sindhudakama passanto,

Kūpetoyaṃva maṇḍuko.

123.

Tadamināpi jānāti,

Sobbhesu padaresuca;

Sunantā yanti kusumbhā,

Tuṇhīyanti mahodadhi.

124.

Yaṃ ūnakaṃ taṃ sunati,

Yaṃ pūraṃ santameva taṃ;

Aḍḍhakumbhūpamo bālo,

Rahato pūrova paṇḍito.

125.

Budhehibhāsamānopi ,

Khalo bahutaketavo;

Ghaṃsiyamāno aṅgāro,

Nilamattaṃ nagacchati.

126.

Cārutā paradārāya,

Dhanaṃ lokatappatiyā;

Pasutaṃ sādhunāsāya,

Khale khalatarā guṇā.

127.

Ito hassataraṃ loke,

Kiñci tassa navijjati;

Dujjanotica yaṃāha,

Sajjanaṃ dujjano sayaṃ.

128.

Rogaṇḍacaṅkuro tejo,

Visamassataro ghaṇo;

Avināsiya samanti,

Na khaloca sanissayaṃ.

129.

Navinā paravādena,

Ramante dujjanā khalu;

Na sā sabbarase bhutvā,

Vinā vacce natussati.

130.

Tappate yāti sandhānaṃ,

Davo bhavati vanataṃ;

Muduṃ dujjanacittaṃ kiṃ,

Lohena upamīyate.

131.

Tasmā dujjanasaṃsaggaṃ,

Āsīvisa mivoragaṃ;

Ārakā parivajjeyya,

Bhūtikāmo vicakkhaṇo.

132.

Dujjanena hi saṃsaggo,

Sattutāpi nayujjate;

Tatto dahati aṅgāro,

Santātu kālataṃkaro.

133.

Dujjano vajjanīyova,

Vijjāyālaṅkatopi ce;

Maṇinā laṅkato santo,

Sappo kiṃ nabhayaṅkaro.

134.

Aggino dahato dāyaṃ,

Sakhābhavati māluto;

Sova dīpaṃtu nāseti,

Khale nattheva mittatā.

135.

Nasmase katapāpamhi,

Nasmase alikavādini;

Nasmasettatthapaññamhi,

Atisantepi nasmase.

136.

Māretuṃ kittakā sakkā,

Dujjanā gagaṇūpamā;

Māritā kodhacittetu,

Mārito honti dujjanā.

137.

Bhūmi kaṇṭakasaṃkiṇṇā,

Chādituṃ nevasakyate;

Upāhana mattakena,

Channā bhavati medanī.

138.

Sattā sadāpasevanti,

Sodakaṃ vāpiādikaṃ;

Sabhogaṃ sadhanañcevaṃ,

Tucchāce te jahanti te.

139.

Dhanahīnaṃ caje mitto,

Puttadārā sahodarā;

Atthavantaṃva sevanti,

Attho loke mahāsakhā.

140.

Na rūpinī na paññāṇo,

Nakulīno padhānatā;

Kāle vipattisampatte,

Dhanimāva visesatā.

141.

Kalyāṇamittaṃ kantāraṃ,

Yuddhaṃ sabhāyaṃ bhāsituṃ;

Asatthā gantu micchanti,

Muḷhā tecaturojanā.

142.

Ahitā paṭisedhoca,

Hitesuca payojanaṃ;

Byasanesva pariccāgo,

Saṅkhepā mittalakkhaṇaṃ.

143.

Āture byasanepatte,

Dubbhikkhe sattu viggahe;

Rājadvāre susāneca,

Yo tiṭṭhati sabandhavo.

144.

So bandhu yo hiteyutto,

So pitā yo tu posako;

So ñāti yatra visāso,

Sā bhariyā yatra nibbūti.

145.

Hitesino sumittoca,

Viññūca dullabhā janā;

Yatho sadhaṃca sāduṃca,

Rogahārīca sujano.

146.

Agaruko anālasso,

Asaṭṭhoca saccavā suci;

Aluddho atthakāmoca,

Ediso suhaduttamo.

147.

Yo dhuvāni pariccajja,

Adhūvānyupasevati;

Dhuvāpi tassa nassanti,

Adhuvesu kathāvakā.

148.

Luddhamatthenagaṇheyya ,

Thaddha mañjalikammunā;

Chandānuvattiyā muḷhaṃ,

Yathābhūtena paṇḍitaṃ.



我来为您翻译这段巴利文：
119
愚昧弟子地方性，
恶妻装饰虚荣心；
亲近恶师诸因缘，
智者亦会遭沉沦。
120
世间二种如利刺，
虽美其身实可畏：
贫穷之人求欲乐，
无权之人起嗔怒。
121
贫穷之人贪欲乐，
弱者好争论是非；
智浅之人好辩论，
此为愚者三特征。
122
少闻之人闻少法，
自以为是生骄慢；
如井中蛙观水量，
不识大海之浩瀚。
123
以此亦知浅深处，
水坑沟渠诸水量；
小罐满水作响声，
大海深邃常寂静。
124
不足之物发声响，
圆满之物常寂然；
愚者如同半满瓶，
智者如同满水器。
125
虽与智者共谈论，
恶人多诈无真实；
如同摩擦炭火块，
只见黑色不见光。
126
贪恋他人之妻女，
以财富取悦世人；
广学多闻毁善法，
恶人更增恶之德。
127
世间最可笑之事，
莫过于此难寻找：
恶人自称为恶者，
反说善人是恶人。
128
疮疫萌芽与火焰，
剧毒浓烈难消除；
尚可寻得解脱法，
恶人难以得依止。
129
恶人若无诽谤语，
实难获得其欢乐；
如同苍蝇食美味，
若无粪便不满足。
130
铁器受热可熔合，
林木着火能燃烧；
恶人之心难柔软，
铁器尚可为比喻。
131
是故智者求繁荣，
应当远离诸恶人；
如同远离毒蛇般，
保持距离莫亲近。
132
与恶人交往结果，
甚至不如与敌交；
热炭只能烧身体，
冷炭能致命丧亡。
133
恶人虽有诸装饰，
智慧学问为庄严；
毒蛇虽戴宝石饰，
岂能因此不可畏。
134
林火燃烧草木时，
风为火焰之朋友；
同一风吹灯火灭，
恶人绝无真友情。
135
不应信任作恶者，
不应信任说谎者；
不应信任损人者，
过分寂静亦莫信。
136
欲杀恶人如虚空，
数量众多难尽除；
若能调伏嗔恨心，
等同杀尽诸恶人。
137
大地遍布诸荆棘，
无法尽覆使平坦；
但以鞋履护足底，
如同覆盖整个地。
138
众生常喜近水池，
富裕财物诸场所；
一旦贫穷无财物，
弃之远去不顾念。
139
贫穷之人为友弃，
妻子兄弟皆远离；
富有之人众亲近，
财富世间大亲友。
140
非以容貌与智慧，
非以种姓为尊贵；
当遭厄运灾难时，
唯有财富最殊胜。
141
越过荒野入战场，
议会说话需友伴；
无友独行四种人，
皆是愚痴之表现。
142
遮止有害勤利益，
患难不弃互扶持；
此为朋友之特征，
简要说明其要义。
143
疾病灾难饥馑时，
敌军侵犯战乱起；
王门墓地诸险处，
能立其侧是亲友。
144
助人利益是良友，
养育子女是慈父；
互相信赖是亲人，
令得安宁是贤妻。
145
求人利益善友伴，
智者世间实难得；
如同清凉与甘美，
能除病苦之良药。
146
恭敬不懒不欺诈，
诚实清净无贪求；
常为利他而谋划，
如是方为最胜友。
147
舍弃坚固之正法，
亲近无常诸恶法；
坚固正法必失去，
无常恶法何所说。
148
以财摄受贪婪者，
合掌恭敬降傲慢；
随顺愿望化愚者，
如实而说悟智人。

149.

Uttamaṃ pāṇipātena,

Sūraṃ bhedena vijaye;

Nicaṃ dabbapadānena,

Vikkamena samaṃ jaye.

150.

Yassayassa hi yobhāvo,

Tenatena hi taṃnaraṃ;

Anupavissa medhāvī,

Khippamattavasaṃ naye.

151.

Yena icchati sambandhaṃ,

Tena tīṇi nakāraye;

Vivāda matthasambandhaṃ,

Parokkhe dāradassanaṃ.

152.

Accābhikkhaṇasaṃsaggā,

Asammosaraṇenaca;

Etena mittā jīranti,

Akāle yācanāyaca.

153.

Tasmā nābhikkhaṇaṃ gacche,

Nacagacche cirāciraṃ;

Kālena yācaṃ yāceyya,

Evaṃ mittā najīraye.

154.

Ete bhiyyo samaṃ yanti,

Sandhi tesaṃ najīrati;

Yo adhippannaṃ sahati,

Yoca jānāti desanaṃ.

155.

Sace santā vivādanti,

Khippaṃ sandhiraye puna;

Bālā pattāva bhijjanti,

Na te samathamajjhaguṃ.

156.

Yenamittena saṃsaggo,

Yogakkhemo vihīyati;

Pubbeva jjhābhavantassa,

Rakkhe akkhiva paṇḍito.

157.

Yenamittena saṃsaggā,

Yogakkhemo pavaḍḍhati;

Kareyyattasamaṃ vutti,

Sabbakiccesu paṇḍito.

158.

Guṇo sabbaññutulyopi,

Sīdate ko anissayo;

Anaggha mapimāṇikkaṃ,

Hemaṃ nissāya sobhate.

159.

Pabbepabbe kamenucchu,

Visesarasivaggato;

Tathā sumittiko sādhu,

Viparitova dujjano.

160.

Teneva muninā vuttaṃ,

Yekecilokiyādhammā;

Tathā nibbānagāmīno,

Santi lokuttarādhammā.

161.

Kalyāṇamitta 1 māgamma,

Sabbe te honti pāṇinaṃ;

Tasmā kalyāṇamittesu,

Kātabbo ādaro sadā.

162.

Yo ve kataññū katavediko dhiro,

Kalyāṇamitto daḷhabhattica hoti;

Dukkhitassa sakkaccaṃ kareti kiccaṃ,

Tathāvidhaṃ sappurisāti vadanti.

163.

Yassahi dhammaṃ puriso vijaññā,

Yecassa kaṅkhaṃ vinayanti santo;

Tañhissa dīpañca parāyanañca,

Na tena mittaṃ jirayetha pañño.

Nāyakakathā

164.

Kassako vāṇijomacco,

Samaṇo sutasīlavā;

Tesu vipulajātesu,

Raṭṭhaṃpi vipulaṃ siyā.

165.

Tesu dubbalajātesu,

Raṭṭhaṃpi dubbalaṃ siyā;

Tasmā raṭṭhaṃpi vipulaṃ,

Dhāraye raṭṭhasāravā.

166.

Mahārukkhassa phalino,

Āmaṃ chindati yo phalaṃ;

Rasañcassa najānāti,

Bījañcassa vinassati.

167.

Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,

Yo adhammena sāsati;

Rasañcassa najānāti,

Raṭṭhañcāpi vinassati.

168.

Mahārukkhassa phalino,

Pakkaṃ chindati yo phalaṃ;

Rasañcassa vijānāti,

Bījañcassa nanassati.

169.

Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,

Dhammena yo pasāsati;

Rasañcassa vijānāti,

Raṭṭhañcāpi nanassati.

170.

Janappadañca yorājā,

Adhammena pasāsati;

Sabbo sadhihi sorājā,

Viruddho hoti khattiyo.

171.

Tatheva nigame hiṃsaṃ,

Ye yuttā kayavikkaye;

Suṅkadānabalīkāre,

Sa kosena virujjhati.

172.

Mahāravarakhettesu,

Saṅga, me katanissame;

Ussite hiṃsayaṃ rājā,

Sabalena virujjhati.

173.

Tatheva isayo hiṃso,

Saṃyame brahmacāriyo;

Adhammacāri khattīyo,

So saggena virujjhati.

174.

Sayaṃkatā naparena,

Mahānajjo juvakatā;

Issarena tathā raññā,

Saraṭṭhe adhipaccatā.

175.

Pāpaṃvāpi hi puññaṃvā,

Padhāno yaṃ karotice;

Lokopevaṃ karotyeva,

Taṃ vijāneyya paṇḍito.

176.

Kacchapīnañca macchīnaṃ,

Kukkuṭīnañca dhenūnaṃ;

Puttaposā yathāhoti,

Tathā maccesu rājūnaṃ.

177.

Anāyakā vinassanti,

Nassanti bahunāyakā;

Thīnāyakā vinassanti,

Nassanti susunāyakā.



我来为您翻译这段巴利文：
149
以合掌礼拜胜上人，
以离间降服勇猛者；
以财物摄受下劣人，
以威力克服平等人。
150
无论何人有何性，
以其性情化其人；
智者随机而应变，
速使他人归己用。
151
欲与他人结亲时，
三事切莫轻易为：
争论财物与亲事，
私下窥视他人妻。
152
过分频繁相往来，
或是长久不相见；
非时索求财物事，
皆使友谊渐消亡。
153
是故不应常往来，
亦勿长久不相见；
适时请求所需事，
如是友谊永不衰。
154
此等更能和谐处，
彼此友谊不衰退：
能容忍他人过失，
懂得说法教化人。
155
若有圣者起诤论，
速当寻求和解法；
愚人如同破瓦器，
永远不得和谐道。
156
若有朋友交往时，
损减善法与安乐；
智者应当预先防，
如同保护己眼目。
157
若有朋友交往时，
增长善法与安乐；
智者应当善护持，
视如己身诸事业。
158
功德纵等一切智，
无所依止终沉没；
无价宝玉虽珍贵，
仍须镶金方显耀。
159
甘蔗节节渐甘美，
滋味一节胜一节；
善友亦复如是增，
恶人反是渐退减。
160
是故牟尼已宣说，
一切世间诸法性；
及至涅槃解脱道，
出世间法皆如是。
161
依止善友众生能，
获得一切诸功德；
是故对于善友人，
应当常生恭敬心。
162
知恩感恩具智慧，
善友坚固具信心；
遇人困苦勤助益，
如是名为真善人。
163
若人能解正法义，
圣者为除其疑惑；
彼为明灯与依怙，
智者不应失此友。
领导品
164
农民商人与大臣，
沙门多闻具戒德；
若此四众皆兴盛，
国家必定得繁荣。
165
若此四众皆衰微，
国家必定遭衰败；
是故掌握国家要，
维护四众使兴盛。
166
大树结实满枝头，
采摘未熟之果实；
不知其味失滋养，
种子亦将遭毁坏。
167
国家犹如大树王，
若以非法来治理；
不知其味失民心，
国家必将遭灭亡。
168
大树结实满枝头，
采摘成熟之果实；
既知其味得滋养，
种子亦得以保存。
169
国家犹如大树王，
若以正法来治理；
既知其味得民心，
国家必将得长存。
170
若有国王治国时，
以非正法施政令；
王与诸臣皆对立，
刹帝利众生怨憎。
171
若损商贾诸商人，
买卖交易受阻碍；
征收赋税不得当，
国库收入将匮乏。
172
广大良田沃土地，
修建寺院与庙宇；
若王损害此等处，
军队力量将衰退。
173
若害修行诸仙人，
持戒清净梵行者；
王者非法行暴政，
天界福报将丧失。
174
大江河流非人造，
天然形成有定向；
国王统领其国土，
亦应顺应民心治。
175
无论作恶或行善，
首领示范为先导；
世人随学亦如是，
智者应当明此理。
176
如同龟鱼与鸡群，
以及牛群育子女；
国王养民亦如是，
应当慈爱似亲生。
177
无有领袖将灭亡，
多位领袖亦灭亡；
女性领袖将灭亡，
暴虐领袖必灭亡。

178.

Bahuvo yattha netāro,

Sabbe paṇḍitamānino;

Sabbe mahattamicchanti,

Kataṃ nesaṃ vinassati.

179.

Nodayāya vināsāya,

Bahunāyakatā bhūsaṃ;

Nomilanti vinassanti,

Padmā nyakkehisattahi.

180.

Asantuṭṭho yatī naṭṭho,

Santuṭṭhoca mahīpati;

Salajjā gaṇikā naṭṭhā,

Nilajjātu kulaṅganā.

181.

Na gaṇassa ggato gacche,

Siddhe kamme samaṃphalaṃ;

Kammavippatti cehoti,

Mukharo tatra haññate.

182.

Padhiro ca tapassīni,

Sūro raṇavaṇo tathā;

Majjapo patithī rājā,

Ete nasaddahāmahaṃ.

183.

Jāneyya pesane bhaccaṃ,

Bandhavāpi bhayāgate;

Āpadāsu tathā mittaṃ,

Dārañca vibhavakkhaye.

184.

Raṇā paccāgataṃ sūraṃ,

Dhanañca gharamāgataṃ;

Jiṇṇa mannaṃ pasaṃseyya,

Dārañca gatayobbanaṃ.

185.

Saddhāpemesu santesu,

Nagaṇe māsakaṃ sataṃ;

Saddhāvemesva santesu,

Māsakaṃpi sataṃ gaṇe.

186.

Adantadamanaṃ dānaṃ,

Dānaṃ sabbatthasādhakaṃ;

Dānena piyavācena,

Unnamanti namantica.

187.

Dānaṃ sinehabhesajjaṃ,

Maccheraṃ dussanosadhaṃ;

Dānaṃ yasassabhosajjaṃ,

Maccheraṃ kappanosadhaṃ.

188.

Dubbhikkhe annadātaṃca,

Subhikkheca hiraññadaṃ;

Bhayecābhayatādānaṃ,

Saggepi bahu maññate.

189.

Sataṃcakkhu sataṃkaṇṇā,

Nāyakassa sutā sadā;

Tathāpi andhapadhīro;

Esā nāyakadhammatā.

190.

Khamā jāgariyu ṭṭhānaṃ,

Saṃvibhāgo dayikkhaṇā;

Nāyakassa guṇāete,

Icchitabbā hitatthinā.

191.

Paribhūto mudū hoti,

Atitikkhoca veravā;

Etañcaubhayaṃ ñatvā,

Anumajjhaṃ samācare.

192.

Nekantamudunā sakkā,

Ekantatikhiṇenavā;

Attaṃ mahante ṭhapetuṃ,

Tasmā ubhaya mācare.

193.

Piṭṭhito kkaṃ niseveyya,

Kucchinātu hutāsanaṃ;

Sāmikaṃ sabbabhāvena,

Paralokaṃ amāyāya.

194.

Naseve pharusaṃsāmiṃ,

Taṃpi sevena macchariṃ;

Tato paggaṇhakaṃseve,

Seve niggaṇhakaṃ tato;

195.

Na sā rājā yo ajeyyaṃ jināti,

Na so sakhāyo sakhāraṃ jināti;

Na sā bhariyā patino virodhati,

Na te vuttā ye nabharanti jiṇṇakaṃ.

196.

Na sā sabhā yattha nasanti santo,

Na te santo ye navadanti dhammaṃ;

Rāgañca dosañca pahāya mohaṃ,

Dhammaṃ bhaṇantāva bhavanti santo.

197.

Sutassa rakkhā satatābhiyogo;

Kulassa vattaṃ purisassa vijjā;

Rañño pamādo pasamodhanassa,

Thīnantu jānāmi na jātu rakkhaṃ.

Itthikathā

198.

Namātarā dhītuyā vāpi,

Bhagīniyā vicakkhaṇo;

Navivittāsane mante,

Nārī māyāvinīnanu.

199.

Vijjutānañca lolattaṃ,

Satthānañcatitikkhaṇaṃ;

Sīghataṃ vāyutejānaṃ,

Anukubbanti nāriyo.

200.

Dviguṇo thīna māhāro,

Buddhicāpi catugguṇo;

Chaguṇo hoti vāyāmo,

Kāmotva ṭṭha guṇobhave.

201.

Ekamekāyaitthīyā,

Aṭṭhaṭṭhapatino siyuṃ;

Sūrāca balavantoca,

Sabbākāmarasāharā;

Kareyya navame chandaṃ,

Unnattā hi napūrati.

202.

Lapanti saddhimaññena,

Passantaññaṃ savibbhamā;

Cittakaṃ cintayantaññaṃ,

Nārīnaṃnāma ko piyo.

203.

Jivhāsahassiko yo hi,

Jīve vassasataṃ naro;

Tena nikammuno vutto,

Thīdoso kiṃkhayaṃgato.

204.

Aggi āpo thiyo muḷho,

Sappo rājakulānica;

Payatanāpagantabbo,

Maccupāṇaharāniti.

205.

Itthīnaṃ dujjanā nañca,

Visāsonopapajjate;

Vīsassa siṅgino roga,

Nadīrājakulassaca.



我来为您翻译这段巴利文：
178
若处多有领导人，
人人自诩为智者；
各各欲求大名位，
所作事业皆败坏。
179
非为兴盛为灭亡，
多位领袖极有害；
如同莲花遇寒霜，
七日之内必枯萎。
180
修行不知足者亡，
国王知足得长存；
妓女有耻将灭亡，
良家妇女无耻亡。
181
不随众人而行事，
成功之后分果实；
若事失败遭损害，
多言之人先受害。
182
聋者修苦行之人，
勇士战场受伤者；
酒徒待客与国王，
此等之言我不信。
183
差遣仆人知其心，
亲友危难见其情；
灾难能识真朋友，
贫穷方知妻贤否。
184
勇士战场归来时，
财物带回到家中；
饭食食毕方赞美，
妻子老时方称赞。
185
若有信心与爱心，
百钱不值一分文；
若无信心与爱心，
一分胜过百金钱。
186
布施调伏未调者，
布施成就一切事；
以施与善言语力，
高举低贱皆归顺。
187
布施如油能润滑，
吝啬如病难医治；
布施能得诸名誉，
吝啬如疮难愈合。
188
饥荒时施人饮食，
丰收时施人财物；
危难之时施无畏，
天界亦得诸尊重。
189
百眼百耳诸下属，
常为领袖传消息；
然而仍似聋与盲，
此为领袖之法则。
190
忍耐警觉与精进，
布施怜悯善观察；
此为领袖诸功德，
求利益者应具备。
191
过分柔和受轻视，
过分忍耐招怨恨；
了知此二种过失，
应行中道而不偏。
192
不可过分柔软性，
亦非过分严厉性；
欲立大事成大业，
应当兼具二品性。
193
背后应侍奉火神，
腹前应侍奉圣火；
主人应以真诚心，
来世应以无欺心。
194
不应事奉暴主人，
亦莫亲近吝啬者；
应近恩威并用者，
其次亲近严厉者。
195
不能胜敌非君王，
害友伤亲非朋友；
与夫对立非贤妻，
不养父母非子女。
196
无有圣者非议会，
不说正法非圣者；
断除贪嗔与愚痴，
说法之人方为圣。
197
多闻需要常保护，
种姓需要人维系；
国王放逸必衰败，
女人难以常守护。
妇女品
198
智者不应与母亲，
女儿姐妹独处所；
密室商议诸事情，
女人诡计多方便。
199
如同闪电之不定，
犹如利剑之锋利；
又如疾风之迅速，
女人性情亦如是。
200
女人食欲增二倍，
智慧聪明增四倍；
精进勤勉增六倍，
欲望贪求增八倍。
201
每一女子若能得，
八个丈夫为伴侣；
虽具勇力与威严，
能满一切欲望者；
遇见第九生爱欲，
高慢本性难满足。
202
与此人说话交谈，
眼望他人显妖娆；
心中思念别一人，
谁是女人所钟爱？
203
纵使人有千种舌，
活满百岁说不尽；
如是无尽诸过患，
女人过失难数尽。
204
火与水及妇女众，
愚人毒蛇王族等；
皆应谨慎而远离，
能夺性命诸物也。
205
女人恶人不可信，
毒蛇疾病诸江河；
以及王族诸眷属，
皆不可以轻信之。

206.

Satthaṃ sunicchitamatīpi vicintanīyaṃ,

Svārādhitopya vanipo parisaṅkanīyo;

Hatthaṅgatāpi yuvatīparirakkhanīyā,

Satthāvanīpayuvatīsu kutovasitthaṃ.

207.

Ayuttakammāraddhanaṃ virodho,

Saṅghassa yuddhañca mahābalehi;

Vissāsakammaṃ pamādāsu niccaṃ,

Dvārānimaccussa vadanti paññā.

208.

Vātaṃ jālena naro parāmase,

Osiñce sāgaraṃ ekapāṇinā;

Sakenatālena janeyya ghosaṃ,

Yo sabbabhāvaṃ pamadāsu osaje.

209.

Itthīpi hi ekacciyā,

Seyyā vuttāva muninā;

Bhaṇḍāna muttamaṃ itthī,

Aggupaṭṭhāyikātica.

210.

Yo naṃ bharati sabbadā,

Niccaṃ ātāpi ussuko;

Sabbakāmaharaṃ posaṃ,

Bhattāraṃ nātimaññati.

211.

Nācāpi sotthi bhattāraṃ,

Issācārena rosaye;

Bhattuca garunosabbe,

Paṭipūjeti paṇḍito.

212.

Uṭṭhāyikā anālāsā,

Saṅgahitaparijjanā;

Bhattu manāpaṃ carati,

Bhattakaṃ anurakkhati.

213.

Evaṃ vattati yānārī,

Bhattuchandavasānugā;

Manāpānāma tedevā,

Yattha sā upapajjati.

214.

Kokilānaṃ saro rūpaṃ,

Nārīrūpaṃ patibbataṃ;

Vijjā rūpa marūpānaṃ,

Khamā rūpaṃ tapassīnaṃ.

215.

Āneya kulajaṃ pañño,

Virūpamapi kaññakaṃ;

Hīnāyapi surūpāya,

Vivāhaṃsadisaṃ kare.

216.

Visamhāmatamādeyya ,

Amajjamhāpikañcanaṃ;

Nicamhāpyuttamāvijjā,

Ratanitthīpidukulā.

217.

Bālitthī makkhikātuṇḍaṃ,

Isīnañca kamaṇḍaluṃ;

Setambu phalaṃ tambulaṃ,

Nocchiṭṭhamupajāyate.

218.

Bālakko paṇṇadhūmoca,

Vuddhitthī pallalodakaṃ;

Āyukkhayakaraṃ niccaṃ,

Rattoca dadhibhojanaṃ.

219.

Thiyo seveyya naccantaṃ,

Sāduṃ bhuñjeyyanāhitaṃ;

Pūjaye mānaye vuddhe,

Guruṃ māyāya nobhaje.

220.

Ācāro kula mākhyāti,

Desa mākhyāti bhāsitaṃ;

Sambhavo pema mākhyāti,

Deha mākhyātibhojanaṃ.

221.

Dehītivacanādvārā ,

Dehaṭṭhāpañcadevatā;

Sajja niyanti dhī kitti,

Hirī sirī matīpica.

222.

Dehītivacanaṃ dukkhaṃ,

Natthītivacanaṃ tathā;

Vākyaṃdehītinatthīti,

Mābhaveyya bhavebhave.

223.

Bodhayanti nayācanti,

Dehīti pacchimājanā;

Passa vatthumadānassa,

Mābhavatūti īdiso.

224.

Mahā atyappakaṃ yāti,

Niguṇe guṇavāpiha;

Aṭṭhānaṭṭheyyabhāvena,

Gajindoiva dabbake.

225.

Mahantaṃ nissayaṃkatvā,

Khuddopyatimahā bhave;

Hemapabbatamāpajja,

Sovaṇṇākira pakkhino.

226.

Bahūna mappasārānaṃ,

Ekibhāvo hidujjayo;

Tiṇena vaṭṭate rajju,

Tāya nāgopi bandhate.

227.

Asahāyo samatthopi,

Tejasi kiṃ karissati;

Nivātasaṇṭhito aggi,

Sayamevūpasammati.

228.

Khantuṃ tapanajotejo,

Sakkāhoti na vaṇṇajo;

Bhūpādīhi katodaṇḍo,

Sakkāhoti na bhaccajo.

229.

Thīsaṃsagge kutosuddho,

Maṃsabhakkhe kutodayā;

Surāpāṇe kutosaccaṃ,

Pakodhamhi kutotapo.

230.

Thīyā guyhaṃ nasaṃseyya,

Amittassaca paṇḍito;

Yocā missena saṃhīro,

Hadayattheno yonaro.

231.

Guyhamattha

Sambodhayati yonaro;

Mantabhedabhayā tassa,

Dāsabhūto titikkhati.

232.

Vahe amitta khandhena,

Yāvakāle anāgate;

Tamheva cāgate kāle,

Bhinde ghaṭami vuppale.

233.

Khalaṃ sālaṃ pasuṃ khettaṃ,

Gantvācassa abhikkhaṇaṃ;

Mitaṃ dhaññaṃ nidhāpeyya,

Mitañca pācaye ghare.

234.

Kodhaṃ lobhaṃ madaṃ mānaṃ,

Tandiṃ missaṃ pamattakaṃ;

Soṇṭhaṃniddhālukaṃ makkhaṃ,

Maccherañca jahe budho.



我来为您翻译这段巴利文：
206
即使深思熟虑的武器需谨慎，
即使可靠的商人亦需警惕；
即使已得的少女需加保护，
何况武器王权女人更难掌握。
207
不当行为引起争端，
与强者交战必有难；
轻率信任女人心，
智者称此死亡门。
208
如人欲以网捕风，
单手欲舀大海水；
掌声欲震天地响，
谁能掌握女人心。
209
有些女人确实是，
圣者称赞最殊胜；
女人为物中之上，
最胜侍奉第一人。
210
若有丈夫常供养，
精进努力不懈怠；
满足一切欲望者，
贤妻不敢生轻慢。
211
不以嫉妒与恼怒，
对待养护己丈夫；
尊敬丈夫诸亲友，
此乃智者所称赞。
212
早起勤劳不懒惰，
善待眷属诸亲人；
随顺丈夫诸心意，
守护丈夫诸财物。
213
如是行为之妇女，
随顺丈夫诸意愿；
投生之处诸天神，
皆生欢喜而爱护。
214
杜鹃以声为其美，
妇女以贞为其美；
学问为智者之美，
忍辱为修行之美。
215
智者应娶良家女，
纵使容貌不端庄；
不应娶取低贱女，
虽美亦当避其婚。
216
毒中亦可求甘露，
粪中亦可得黄金；
下贱亦可得智慧，
低族亦有贤良女。
217
愚妇如同蝇之口，
仙人瓶中之净水；
白伞槟榔叶之果，
皆不应食他人余。
218
新日树叶之烟雾，
老妇池塘之污水；
能令寿命渐衰减，
夜食酸奶亦如是。
219
不可过分亲近女，
不食美味损健康；
恭敬尊重诸长者，
不以虚伪事师长。
220
品行显示其家族，
言语显示其乡土；
爱心显示其根源，
饮食显示其体质。
221
"请给"一词为门户，
身中五种诸天神：
智慧名誉与惭愧，
吉祥智慧皆逃避。
222
"请给"一词令人苦，
"无有"一词亦如是；
但愿生生世世中，
不闻此等乞求语。
223
后世之人不觉悟，
只知乞求"请给"言；
请看不布施之果，
愿勿如是贪求物。
224
伟大者即使微小，
无德者即使有德；
因为处于不当位，
如象踩踏小草般。
225
依靠伟大之势力，
渺小亦成大势力；
如鸟栖于金山上，
亦得金色之光辉。
226
众多微小力量者，
合为一体难降服；
草绳编织成缆绳，
能系大象束缚之。
227
虽有能力无助伴，
威力如何能显现；
无风之处燃烧火，
自然熄灭无光辉。
228
日光照射能穿透，
非因颜色之力量；
王者惩罚能制服，
非因仆从之势力。
229
亲近女人何清净，
食肉何有慈悲心；
饮酒何有诚实语，
嗔怒何有苦行力。
230
智者不应向女人，
仇敌泄露己秘密；
亦勿告知酒醉者，
及窃人心诸小人。
231
若人泄露己秘密，
助人了解己心意；
因恐泄露诸机密，
终生沦为他奴仆。
232
未到适当时机前，
应当忍耐负重担；
一旦时机成熟时，
如击水瓶须粉碎。
233
稻场仓库牧场田，
应当经常去巡视；
谷物应当量而藏，
烹调亦应量而食。
234
智者应当能舍离：
嗔怒贪欲与骄慢，
怠惰亲近放逸者，
酒徒嗜睡及吝啬。

235.

Kodho abbhantare jāto,

Dhūvaṃ nāseti kodhanaṃ;

Vatthālaṅkārapuṇṇāyaṃ,

Mañjūsāyaṃ sikhīyathā.

236.

Uppajjate sace kodho;

Āvajje kakacūpamaṃ;

Uppajje ce rase taṇhā,

Puttamaṃsūpamaṃ sare.

237.

Guṇa maddhisamaṃ makkhe,

Parena kalahe sati;

Addhisamaṃ pakāseti,

Aṇumattaṃvavajjakaṃ.

238.

Tasseva tena pāpīyo,

Yo kuddhaṃ paṭikujjhati;

Kuddha mapaṭikujjhanto,

Saṅgāmaṃ jeti dujjayaṃ.

239.

Rāgonāma manosallaṃ,

Guṇatthavaratakkaro;

Rāhu vijjāsasaṅkassa,

Tapodhanahutāsano.

240.

Pamādo jāyate madā,

Pamādā jāyate khayo;

Khayā padosā jāyanti,

Madaṃ kiṃ najahe budho.

241.

Namanti phalinorukkhā,

Namanti vibudhājanā;

Sukkhakaṭṭhañca muḷhoca,

Bhijjateva nanamanti.

242.

Ṭhāne vuddhāna mokāsaṃ,

Dade vuddhāpacāyiko;

Nanu tālo ajīvopi,

Samīpa ññe paronato.

243.

Garukātabbaposesu,

Niccavuttiṃ karoti yo;

Nicattaṃ so pahantāna,

Uttamatte patiṭṭhati.

244.

Yattha posaṃ najānanti,

Jātiyā vinayena vā;

Na tattha mānaṃ kariyā,

Vasa maññātakejane.

245.

Aññātavāsaṃ vasatā,

Jātavedasamenāpi;

Khamitabbaṃ sapaññena,

Api dāsassa tajjitaṃ.

246.

Dhanadhaññāpayogesu,

Tathā vijjāgamesuca;

Dūteca byavahāreca,

Cattalajjo sadā bhave.

247.

Nahi koci kate kicce,

Kattāraṃ sammapekkhate;

Tasmā sabbānikammāni,

Sāvasesāni kāraye.

248.

Iṇaseso aggiseso,

Sattuseso tayoime;

Punappunaṃpi vaḍḍhanti,

Tasmā sesaṃ nakāraye.

249.

Natthi vijjāsamaṃ vittaṃ,

Natthi byādhisamo ripu;

Natthi attasamaṃ pemaṃ,

Natthi kammaparaṃ balaṃ.

250.

Attanā kurute lakkhī,

Alakkhīcāpi attanā;

Nahi lakkhī alakkhīca,

Añño aññassa kurute.

251.

Sayaṃ āyaṃ vayaṃ raññā,

Sayaṃ jaññā katākataṃ;

Attanāva bhavakkheyya,

Katāni akatānica.

252.

Upakāraṃ hiteneva,

Sattunā sattu muddhare;

Pādalaggaṃ karaṭṭhena,

Kaṇṭakena kaṇṭakaṃ.

253.

Name namantassa bhaje bhajantaṃ,

Kiccāni krupassa kareyya kiccaṃ;

Nā natthakāmassa kareyya atthaṃ,

Asambhajantaṃpi nasambhajeyya.



我来为您翻译这段巴利文：
235
内心生起的愤怒，
必定毁灭易怒者；
如同衣箱满衣饰，
火焰燃尽诸物品。
236
若生起愤怒之时，
应当忆念锯子喻；
若生贪欲之滋味，
应忆子肉之譬喻。
237
功德如同半个身，
与人争执起纷争；
如同显示半个身，
微小过失亦彰显。
238
以嗔报嗔更有罪，
对嗔起嗔罪更深；
不以嗔心报嗔者，
能胜难胜之战争。
239
贪欲名为心之箭，
能夺功德与珍宝；
如罗睺吞噬日月，
如火焚烧苦行德。
240
放逸生于骄慢中，
放逸导致诸损失；
损失生起诸过患，
智者何不断骄慢。
241
果实累累树下垂，
智者谦逊常低头；
干枯木头与愚人，
宁折不曲终断裂。
242
恭敬长者让座位，
尊重长者作礼敬；
即使枯死之椰树，
仍使邻近树倾斜。
243
对于应尊敬之人，
常行恭敬之威仪；
断除卑贱之习性，
安住最上之品德。
244
若处无人能了知，
己之种姓与学问；
不应在彼生骄慢，
应住如他人无异。
245
居住他乡异地时，
即使如火般尊贵；
智者亦应忍受他，
甚至奴仆之呵责。
246
财物谷物之经营，
求学问道之过程；
使者商贾之事业，
四事不应生羞耻。
247
确实无人事已办，
回顾施恩之恩人；
是故所作诸事业，
应留余地未尽头。
248
债务余额与余火，
敌人余党此三者；
必定一再增长大，
是故不应留余患。
249
无财富等同智慧，
无敌人如同疾病；
无爱情胜过自爱，
无力量超过业力。
250
吉祥由己身造作，
不祥亦由己所为；
吉祥不祥诸果报，
非由他人所能作。
251
国王应自知收支，
应自了知已未办；
应自检查诸事业，
已作未作皆明了。
252
以利益报答利益，
以敌对对付敌人；
以手拔除足之刺，
以刺拔除身上刺。
253
敬礼向己礼敬者，
亲近于己亲近者；
为作利益之事业，
不亲近己不亲者。

254.

Caje cajantaṃ navataṃ kariyā,

Apetacittena nasambhajeyya;

Dijo dumaṃ khīṇaphala mañatvā,

Aññaṃ sapekkheyya mahāti loko.

我来为您翻译这段巴利文：
254
应舍弃已舍弃者，
不应亲近无情者；
如鸟知树果已尽，
寻觅他树世皆然。


